Životní situace

"Byla jsem kamarádce na svatbě na úřadě, obřad byl takový nijaký. Spolu s partnerem vnímáme, že bychom chtěli něco víc. Přemýšleli jsme o svatbě v kostele."

Svatba je jistě jedním z nejdůležitějších okamžiků lidského života. Snoubenci jí před svými blízkými stvrzují svoji vzájemnou lásku. Všichni ale víme, jak je dnes o lásku a věrnost těžké zápasit, jak je každý vztah křehkou záležitostí.

I proto my křesťané věříme, že opřít náš vztah už od samého počátku o Boha, je víc než otázkou estetické stránky místa svatebního obřadu. Vždyť jde o lásku, která má překonat každou překážku a vytrvat až do konce.

Příprava snoubenců obvykle trvá několik měsíců, proto je třeba obrátit se na vám nejbližší farní úřad s předstihem. A pozor, alespoň jeden z vás by měl být pokřtěný.

"Babička občas chodívala do kostela a často se zmiňovala o tom, že by chtěla mít církevní pohřeb. Nikdo z rodiny se v tom ale nevyzná…"

Církevní rozloučení s našimi blízkými není jen svěřením jejich životů do Boží milosrdné lásky skrze modlitbu, ale především také důležitým okamžikem pro nás pozůstalé. Smrt je přirozenou součástí našich životů, a i když se před ní snažíme utíkat, je třeba ji umět přijmout a nepropadat beznaději.

Smuteční obřad je velmi často chvílí, kdy si i lidé, kteří normálně do kostela nechodí, uvědomí smysl života prožitého v lásce a dotknou se tajemství věčnosti. Nebojte se proto i v těchto těžkých okamžicích obrátit na kněze z nejbližší farnosti.

"Občas si říkám, že bych se tam jen tak zašla podívat, ale copak vím, co tam mám dělat, jak se tam chovat. Co když tam někoho potkám?"

Kostel není pro křesťany jen kulturní a historickou památkou odkazující na minulé doby, ale je především místem, kde se odehrává náš život. Papež František neúnavně vyzývá k tomu, aby se otevřené kostely po celém světě stávaly znamením otevřenosti církve ke všem lidem dobré vůle. A i když v našich podmínkách není vždy možné zajistit, aby byl každý kostel k návštěvě opravdu otevřený, neznamená to, že bychom se s vámi nechtěli setkat.

Nemusíte se bát vstoupit do kostela třeba i během bohoslužby, stačí prostě jen vejít, v tichosti se posadit a v klidu poslouchat. Starosti si nemusíte dělat ani s tím, kdy se má stát nebo klečet. Mimo to ale existují i zvláštní příležitosti přímo určené k tomu, aby si každý mohl kostel prohlédnout a něco se o něm a o křesťanství dozvědět (Noc kostelů, Nikodémova noc a jiné kulturní akce…).

Už několik měsíců se vídám se svojí věřící kamarádkou a mluvíme spolu o všem možném. Je to fakt síla. Pustila jsem se dokonce do četby evangelií a vnímám, jak mě to, co v nich Ježíš říká a dělá, oslovuje. Chtěla bych ho poznat víc, a proto vážně uvažuji o křtu.

Bůh volá každého člověka do vztahu přátelství jedinečným způsobem. Přesto je ale nutné, abyste na této cestě nebyli sami. Společenství, sdílení otázek, zkušeností, ale i pochybností, stejně jako doprovázení zkušenějším člověkem je při přípravě na přijetí křtu nezbytné.

Obraťte se proto na jednu z vašich blízkých farností a zeptejte se na možnost přípravy.

"Jsem ve třetím ročníku na ekonomce, a i když do kostela chodím už od malička, tak jsem se snad teprve loni při duchovních cvičeních poprvé doopravdy setkal s Ježíšem. Úplně to nabouralo moje dosavadní představy a plány. Jsem zmatený a nevím, co po mně Bůh chce."

Bůh nás svým slovem povolává k životu a ve křtu nás volá k důvěrnému vztahu se sebou samým a k druhým lidem. Duch svatý nás k tomuto dvojímu vztahu lásky vybavuje svými dary a pro každého z nás připravuje jedinečnou cestu. Rozlišení vlastního místa v životě je duchovním procesem, ve kterém se setkává Boží nabídka s lidskou svobodou.

Je to cesta, po které člověk duchovně dospívá, očišťuje své úmysly, zbavuje se strachů, rozpoznává znamení doby… I proto je důležité, abys se svými otázkami a často i neklidem nezůstával uzavřený sám v sobě. Pomoc zkušenějšího doprovázejícího, kterým nemusí být vždy jen kněz, je rozhodně nezbytná.

V případě, že hledáte své místo v životě a nemáte nikoho, kdo by vám poradil, můžete se obrátit na P. Jana Pavlíčka, vedoucího Diecézního centra mládeže.

"Cítím se trapně, je mi zle. Bojím se to někomu říct… Co když mi nikdo neuvěří? Nejradši bych na to zapomněl, dělal, jako by se nic nestalo, ale nejde to. Nevím, jak se s tím mám vypořádat…"

V katolické církvi existuje kontaktní místo, jehož cílem je zprostředkovat péči a pomoc nezletilým a zranitelným osobám, které se staly obětí pohlavního zneužití duchovním či laikem v rámci církve. Členové tohoto centra jsou připraveni zprostředkovat odbornou duchovní a sociální péči, včetně terapeutické a psychologické pomoci, a poskytnou orientační právní rady pro případné další kroky. O pomoc či vyslechnutí lze požádat anonymně. 

Brněnská diecéze nadto nabízí možnost pomoci prostřednictvím projektu 3P, který specificky řeší případy násilí a zneužívání v církevním prostředí na území diecéze. Název vychází ze služeb, které projekt představuje – bezpečný PROSTOR k naslouchání, odborná POMOC v oblasti psychoterapie a psychologie a následné PORADENSTVÍ a stanovení dalšího postupu. Tým, který za projektem stojí, čerpá ze zahraničních zkušeností a sdružuje specialisty, jejichž vzdělání i proškolování financovalo samo biskupství. 

Citlivou problematiku může pomoct řešit i Manželská a rodinná poradna Bethesda nebo Centrum pro rodinu a sociální péči v Brně.

"Nevěřím, že jde moje manželství zachránit, partner chce odejít, nemám sílu o vztah dál bojovat. Bojím se, jak zareaguje okolí, nevím, jak situaci řešit, všechno mi přijde bezvýchodné…"

Diecézní církevní soud Biskupství brněnského nabízí Konzultační a poradenskou službu ZDARMA všem, kdo mají na území diecéze kanonické bydliště nebo se jejich problém jiným způsobem dotýká hranic brněnské diecéze. Služba je určená primárně lidem, kteří v manželství zažívají vztah ohrožující situace, stojí před rozchodem nebo civilním rozvodem už prochází, zároveň nabízí pomocnou ruku těm, kteří už zkušenost rozpadu manželství mají za sebou. 

Diecézní církevní soud pak řeší také konkrétní náležitosti, které se týkají případné anulace církevně uzavřeného sňatku. Konzultaci je potřeba předem zarezervovat – pro rezervaci termínu je třeba se zaregistrovat a přihlásit.

Více informací najdete na stránkách Diecézního církevního soudu

Kontakty na konzultorky: