Duchovní

Více než stovka katechumenů v naší diecézi přijala na Bílou sobotu svátost křtu

Více než stovka katechumenů v naší diecézi přijala na Bílou sobotu svátost křtu

Svátost křtu (společně se svátostí eucharistie a biřmování) přijalo o letošních Velikonocích v brněnské diecézi 121 katechumenů, z toho 54 mužů a 67 žen.

Nejvíce v rámci brněnských farností, kde se často ke křtu připravují mladí lidé, kteří v Brně studují. Jednou z nich je i Gabriela, která si pro přípravu na křest vybrala farnost při katedrále sv. Petra a Pavla: “Nějak tak jsem to věděla už dlouho, že chci být pokřtěna. Ale nikdy jsem o tom nedokázala mluvit, protože jsem sama nevěděla, co se mi odehrává v hlavě a nemohla jsem si nějak urovnat myšlenky. Ale když jsem o tom všem, když jsem o Bohu, začala mluvit, tak mi to bylo hned jasné. Začala jsem hledat, kde bych mohla začít chodit na přípravu a Petrov byl pro mě první volbou. Je to nádherné místo, řekla jsi, že potkám nové lidi, kteří mají stejný cíl jako já, se kterými budu prožívat stejnou cestu.” Gabriela pochází z nevěřící rodiny, která její rozhodnutí stát se křesťankou plně respektuje, většinu blízkých kamarádů už má ale věřících. Těsně před slavností na Bílou sobotu prozradila: “Celou dobu víru poznávám, poznávám Boha. A až přijmu svátosti, budu mu ještě víc blíž.” Gabriela byla v sobotu pokřtěna v brněnské katedrále spolu s dalšími osmi katechumeny. 

Ve farnosti Telnice se na křest připravoval Jakub, který před šesti lety přišel do ministrantského společenství – původně za spolužáky a kamarády: “Jednou jsem s nimi šel do kostela, kde zrovna probíhalo první svaté přijímání, byli tam moji spolužáci a já jsem si říkal, proč nejsem mezi nimi. Když jsem se o tom bavil s mamkou, dozvěděl jsem se, že nejsem pokřtěný. V ten moment ve mně vzplála touha být pokřtěný, ale nijak jsem to neřešil. Až o loňských Velikonocích za mnou přišel náš pan farář a ptal se, jestli nechci být pokřtěn.” O službu kmotra Jakub požádal svého kamaráda Václava z řad ministrantů, který svou kmotrovskou roli vnímá především jako velkou odpovědnost a o svém kmotřenci říká: “Kuba mi velmi pomáhá s vedením malých ministrantů a pravidelně se účastní setkání mladých ve farnosti. A myslím, že symbolizuje naději pro naši farnost, že i u nás se lidé obracejí k Ježíši.” Po obřadech Bílé soboty a Jakubově křtu se celá telnická farní rodina sešla na faře, aby mohli velkou událost ještě společně oslavit. “Díky víře v Boha jsem našel smysl života, a tak se chci podílet na jeho oslavě a oslavě oběti, kterou pro nás vykonal,” uzavírá Jakub. 

(Foto: archiv telnické farnosti, Člověk a víra)

 

Fotogalerie
Našli jste chybu nebo máte jinou otázku?