„Slovo, jež krmí lidské duše, slovo, jež sílí srdce i rozum, slovo to, jež vede k poznání Boha. Jako bez světla radost mít nebude oko, patřící na všechno stvoření Boží, neb vše není ani krásné ani viditelné, tak i každá duše bez knih, neznající zákona Božího, zákona písem duchovního, zjevující ráj Boží...“ To jsou slova sv. Cyrila v předzpěvu k jeho překladu Písma, Knihy knih. Solunští bratři sv. Cyril a Metoděj od jejichž příchodu na Moravu uplyne v roce 2013 tisíc sto padesát let, k nám tehdy nepřišli jako kulturní pracovníci, ale jako misionáři. A na své poslání se dobře připravili. Aby mohli srozumitelně hlásat víru, potřebovali vytvořit spisovný jazyk. Aby jej mohli věrně zachytit, vytvořili zvláštní abecedu. Aby se mohlo křesťanské poselství vtělit do běžného života, připravil svatý Metoděj soubor zákonů Zákon sudný ljudem. Ale to všechno byly jen nástroje, protože u žádné knihy nejsou důležitá písmena, ale obsah. Ani dnes nemůžeme plně docenit působení soluňských bratří, pokud neporozumíme poselství, které přinášejí. Jaký je slovníček, kterému učili naše předky? Nezištná a věrná láska, úcta k rodičům, úcta k životu, pravdomluvnost, poctivost, skromnost, umění odpouštět…
Svatí Cyril a Metoděj opustili prostředí rozvinuté kultury své domoviny a vydali se do krajů pro ně nehostinných. Opustili svou vlast a své přátele, sjednotili se s našimi předky a prožívali osudy s národem zmítaným zradami a spory, aby jim mohli předat to, co sami našli jako nejcennější ve svém životě. (My paradoxně spíše hledáme to, co oni opustili: skvělá místa, vysokou společnost, pohodlný, lehký život.). Slova v úvodu z předzpěvu sv. Konstantina - Cyrila k překladu Písma ukazuje čistotu i hloubku úmyslů, s nimiž přišli solunští bratři na Moravu. A jejich působení zde bylo zlomové, vytvořili důležitý předěl v naší národní historii. Přitom nebyli prvními, kdo se pokoušeli přinést do našich zemí světlo křesťanství. Teprve solunští bratři však dokázali svým působením vytvořit kulturu, která uchvátila srdce našich předků a zapustila hluboké kořeny. Svatí Cyril a Metoděj oslovovali nejen rozum, ale i srdce.
Svatý otec Jan Pavel II. řekl při své první návštěvě v naší zemi v roce 1990: „Kdyby se bylo podařilo učinit vás hluchými a slepými vůči těmto hodnotám, vůči Kristu, Bibli či církvi, stali byste se cizinci ve své vlastní kultuře. Ztratili byste klíč k porozumění a citlivosti k tolika hodnotám - k filozofii, literatuře, hudbě, architektuře, výtvarném umění a vůbec všem projevům ducha vaší vlastní národní i evropské tradice.“
Blížící se 1150. výročí je příležitostí, jak porozumět vlastní národní identitě.
(Jiří Mikulášek pro deník Rovnost, 8.6.2011)
Další texty:
Dne narození