Biskupství brněnské

Náprava zla

Mechanický správkář si dal za výklad nápis: "Spravím všecko, co ve vaší domácnosti nefunguje." Jeden muž strčil do jeho dílny hlavu s dotazem: "Mohl byste přijít napravit hlavu mojí tchýni:" Správkař odpověděl duchaplně:
"Lidé jsou nástroje, které se pokazily už v ráji. Do dílny Boží nezasahuji."
Toho názoru ovšem nejsou vychovatelé. Když jsem jednou přinesl z obecné školy pololetní vysvědčení, otec byl toho názoru, že se pohoršené zámky dají napravit řemenem. Fungovalo to. V tak banálních zkušenostech se setkáváme od mládí se základním problémem: Jak napravit zlo, které neustále proniká do našeho života? I v mechanických poruchách začneme brzy rozlišovat mezi škodou napravitelnou a nenapravitelnou. Rozsah jedné nebo druhé situace závisí na tom, je-li někdo optimista nebo pesimista.

Nás křesťany ovšem zajímá tato otázka z mravního hlediska. Jak a nakolik se dá napravit zlo, které považujeme za největší, tj.hřích. V katechismu jsme se sice naučili, že se dá každý hřích odpustit a napravit pokáním. Ale není snadné tyto výrazy správně pochopit a vytušit jejich hloubku. Abychom si usnadnili přístup k věci, začněme postupně rozlišovat různé druhy nápravy.
První zlo, se kterým se potkáváme, jmenují teologové zlem fyzickým, na rozdíl od hříchu, zla morálního, za které jsme odpovědni. Fyzické zlo je viditelné a cítíme je, ale může se přihodit úplně nevinně. Sklouzl jsem na schodech a zlomil jsem si nohu. Obyčejná zlomenina už není pro lékaře dnes problém. Po několika týdnech v nemocnici a při trošce opatrnosti při rekonvalescenci je noha taková, jaká byla předtím.

Zlo se tedy napravilo. Úplně? Když se mne ptají, jak jsem se vyhojil, tvrdím, že úplně. Ale něco se přece jenom muselo obětovat. Musel jsem si vytrpět trochu bolesti, ztratil jsem čas v nemocnici, možná tu byly i výlohy. Kdybych si na to stěžoval, řekli by mně: "Buďte rád, že to dopadlo tak dobře." Při fyzických zlech, které se napravily, je vždycky jakási nenapravitelná škoda. Tak je tomu v nemoci, při poškození auta, při požáru v bytě. Někdy je ta škoda tak velká, že zasáhne tvrdě a bolestně do našeho života. Známá francouzská novela La parrure (Náhrdelník) vypravuje o ženě úředníka, která si vypůjčila od přítelkyně perlový náhrdelník na slavnostní večer. Ztratila jej. Nezbylo, než potají koupit nový. Dluh vznikl takový, že oba manželé po léta pracovali, aby jej zaplatili. Ta, která chtěla dělat velkou dámu, se stala pradlenou. Po letech potká svou bývalou přítelkyni, od které si náhrdelník vypůjčila. Ta se diví její předčasné zestárlosti a sešlosti. Nehoda s náhrdelníkem vyjde najevo. Ale objeví se daleko víc.
Vypůjčený náhrdelník nebyl z pravých perel, byla to laciná imitace. Šlo tedy o omyl, který se dá napravit, peníze vrátit. Ale život v nejlepších letech prošel v bídě a trápení. To pak už nikdo nenapraví.

Podobná nenávratnost ztraceného života je v každém hříchu. Řekněme, že byl někdo po dvacet let zlodějem, opilcem, podvodníkem. Pak nastane změna. Úplně se napraví a začne spořádaný život. A těch dvacet let předtím? Ta oplakává jako ztracená. V této souvislosti se pak ptáme, jaký smysl má mít obrácení na smrtelné posteli. Ten, kdo po celý život trápil své nejbližší, si hodinu před smrtí uvědomí, že dělal zle, lituje toho, odprosí lidi a Boha. Napraví se tím skutečně život?

I mezi světci jsou, zhruba řečeno, dva typy: ti, kteří si zachovali dobrotu, čistotu a ctnost od prvního mládí, a pak druzí, kteří se obrátili od zla v jednom okamžiku osvícení. Můžeme vedle sebe postavit sv. Aloise a sv. Augustina. Jisté je, že sv. Augustin oplakával svá mladá léta jako ztracená a děkuje Bohu, že mohl alespoň v dospělém věku poznat dobro: "Pozdě jsem si Tě zamiloval, věčná Lásko." Ale on současně věří v účinnost svých slz, které omývají Boží obraz v duši, který tam byl od počátku a zlem se pošpinil.

Kazatelé si pomáhají při vysvětlení tohoto tajemství příkladem. Mluví o malíři, kterému se na plátno rozlilo kus černě. Mohl by tu část plátna odstřihnout a udělat obraz menší. To by odpovídalo v životě psychologickému obrácení, změně k dobrému. Schopný mistr si však dovede pomoci jinak.
Koncipuje obraz jinak, tak aby k němu pařila i ta černá skvrna. Mělo tam být pole lilií, ale udělá tam černý les. Jisté je, že jsou sv. Alois a sv. Augustin dva různé obrazy Boží milosti. První je jako celé pole lilií, na druhém obraze obdivujeme, jak lilie rostou v sousedství černého lesa. V jednom obdivujeme sílu Boží čistoty, ve druhém lépe vysvítá Boží milosrdenství.

Není pochyby o tom, že tato "zpětná síla" křesťanského pokání přesahuje lidské možnosti. Sv. Augustin, který o tom často přemýšlel, nás ujišťuje, že je to něco daleko víc než stvoření světa, že odpuštění, smytí hříchu je skutečně mistrovské dílo umělce Boha. Dogmatická teologie spojuje sílu křesťanského pokání s tajemstvím vzkříšení. Apoštolé dostali moc odpouštět hříchy až od Zmrtvýchvstalého (srov. Jn 20,23). Kristovo vzkříšení totiž dalo moc jeho kříži, jeho vítězstvím se stala oživující jeho smrt. Tato síla se dodnes projevuje ve křtu vodou, který je obraz smrti a vzkříšení. Potopením pod vodu se zobrazuje smrt, vyjitím z vody návrat do života.
Pokání nazývají "křest slz", protože i tu se odpouštějí hříchy.

Neujde nám, že slovo pokání zní dnešnímu člověku nesympaticky, protože si neuvědomuje obrovskou sílu, která je v něm skryta. O jednom pověstném zpovědníku se vypravuje, že rád často ujišťoval své okolí těmito slovy:
"Kdyby mně dal Pán Bůh na vybranou buď stvořit nový svět nebo si sednout do zpovědnice a odpouštět lidem hříchy, rozhodně bych volil své místo ve zpovědnici. Je to radost dávat dělníkům poslední hodiny týž plat jako těm, kdo pracovali celý den" (srov. Mt 20,1 násl.). Je to tiché zjevování Boží dobroty, voda měnící vyschlou poušť v zahradu ráje.

kardinál Tomáš Špidlík - homilie k 23. neděli v mezidobí Převzato z www.radiovaticana.cz

Další texty:

Dne narození
Jan Šlachta: Můžeš
Pohádka na prázdniny – „Jak na to“
Pohádka na prázdniny – „Růžence“
Pohádka na Vánoce – „František“
Měsíc
Růžence
Bílá knížka
Bruno Ferrero: Modlitba štěstí
Nekrásnější den podle Matky Terezy
Do nového roku s Malým princem
Andělská cesta k nesmrtelnosti
Povzbuzení pro rozvedené
Pečuj o své srdce! - zpovědní zrcadlo papeže Františka
Nebojme se plout bez motoru
Čtvrthodinka před Nejsvětější Svátostí
Klec
Most
Duchovní rady jezuity P. Felice Capellia
O čase a smyslu
Amnestie 2013
Novéna odevzdání
Zázrak v Lassingu
Zamilovaný Bůh
Když chodí svatý Mikuláš...
„Toužím po Tobě!“
Svatí Cyril a Metoděj oslovovali nejen rozum, ale i srdce
Dopis Jidášovi
Růst ve svobodě
Tipy pro lepší život v roce 2011
O andělovi bez křídel
Vánoční velepíseň lásky pro hospodyně, (srv. 1 Kor. 13, 1 - 8)
Chci milosrdenství
Prázdné ruce
Vánoční přání 2008
Personální práce
Náprava zla
Mentalita
Malé zamyšlení o Brně
Vy jste sůl země a světlo světa
Nanebevstoupení Páně
Velikonoční přání
Groteska
Vánoční přání 2007
Advent je dobou usilovného hledání cesty
O Písmu
Putování do Cách
Tatínkovské vyznamenání
Jak poznat Boží vůli
Postní zamyšlení
Víra je budoucnost
Dům Boží rodiny
Vánoční přání 2006
Jsem, praví Bůh, Mistr tří ctností
Předávání víry v rodině
O povolání
Balíček
Každý z nás je Boží nástroj
Hesla pro život
Jít jinou cestou
Přání na cestu adventem
Rybičky
Věrnost slibu
Chvíle modlitby
Největší radost
Panenka
Život je ...
Aby to nebyl hřích
Z novoměstského zpravodaje Kunhuta
Slovo otce biskupa Vojtěcha Cikrleho k roku rodin - IV.
Čekáme děťátko
Koho má nejvíc rád?
Následovat Ježíše
Slovo otce biskupa Vojtěcha Cikrleho k roku rodin - III.
Slovo otce biskupa Vojtěcha Cikrleho k roku rodin - II.
Slovo otce biskupa Vojtěcha Cikrleho k roku rodin - I.
Této knihy si važ
Modlitba Svatého Otce Jana Pavla II. za rodinu
Modlitba k Duchu Svatému
Vytesané do kamene
Bůh se o mě postaral
Modlitba z kuchyně
Slova na cestě adventem
Nejen o mokré podlaze
Nad listem Svatého Otce rodinám
Sejdeme se v nebi
Pokoj duše
Umění čekat
Aby mohlo vyrůst něco krásnějšího
Křesťan v postní době
Skutky milosrdenství
Život po porodu
Vánoční pozdrav
Nikdy tě neopustím
Buď vůle tvá
Corcovado
Pokoj Vám!
Úvahy nad listem Svatého otce Jana Pavla II. rodinám
Červená Karkulka
Mt 10,8 v širších souvislostech (a sportovníma očima)
Rozumný a svatý půst
Dopis pro tebe
Vánoce
Pastýř
Ježíš Kristus je král
Vinař
Jsem
Kde se vzalo to dobro?
To nevím
Klukovina
Ve vlaku
Ježíšovo zmrtvýchvstání
Očekávání II.
Postní doba
Slovo lidské a slovo Boží
Vánoční pohádka
Očekávání
Advent
Modlitba
Jablíčka
Facebook profil Biskupství brněnského
Banner - Pastorační aktivity děkanství brněnské diecéze

Banner - projekty spolufinancované z EU

Přehledy bohoslužeb v brněnské diecézi
Stálá zpovědní služba v Brně
Duchovní služba v nemocnicích
Ochrana nezletilých v církvi
Puls
Výroční zprávy
Odběr RSS - Aktuality