ČESKÉ BUDĚJOVICE - Na stěnách sice visí kříže, ale uvnitř to vypadá spíše jako v běžném úřadě, který s náboženstvím nemá vůbec nic společného. Šest žen sedí u počítačů, soustředěně sleduje obrazovku a zapisuje čísla do tabulek. Červená kolonka, modrá kolonka, zelená kolonka. A znovu. Na „kafíčko“ není čas. Občas některá z pracovnic odběhne ke stolu, na němž leží obrovské plachty s okopírovanými historickými mapami. Tak vypadá „restituční centrum“ Biskupství českobudějovického, které včera po takřka čtyřech měsících příprav začalo fyzicky žádat o majetek zabavený komunisty.
Kdo by čekal, že církvi stačí odeslat žádost a o všechno už se postarají příslušné úřady, hluboce by se zmýlil.
„My musíme nejen prokázat, že nám majetek patřil před únorem 1948, ale zároveň doložit, z jakého titulu nám byl odebrán,“ říká generální vikář biskupství Adolf Pintíř.
Co to znamená? Církev musí paradoxně napravovat chyby komunistických úředníků. Když církvi majetek zabírali, v mnoha případech si vůbec nedělali starosti s tím, aby tento násilný převod zaznamenali alespoň tak, jak to odpovídalo tehdejším zákonům. „Chybí důležité listiny, záznamy, zdůvodnění převodu. To všechno musíme zpětně dohledat, ptát se jednoho úřadu za druhým, pátrat na vlastní pěst,“ říká bývalý jihočeský radní František Štangl, který dnes vede na biskupství restituční oddělení. Aby církev podle něj mohla například žádat Státní pozemkový úřad o zemědělskou půdu, musí sama u jiného úřadu či úřadů získat dokumenty, proč a jak jí byl majetek ukraden.
„Je přitom zajímavé sledovat, jak se pečlivost komunistických úředníků lišila případ od případů, a to i regionálně. Například v západních Čechách byli úředníci mnohem pečlivější než v jižních,“ říká Štangl.
Kvůli vyhledávání a ověřování původu majetku najalo biskupství šest nových zaměstnanců. Po čtyřechměsících je většina žádostí o lesy a pole připravena. „Dnes první z nich podepíšeme a odešleme. Žádáme o zhruba 3500 hektarů zemědělské půdy a zhruba stejnou výměrů lesů,“ říká vikář Pintíř. V republice by tak v rámci zákona o církevních restitucích měl přejít ze státu zpět na církev majetek v odhadované hodnotě zhruba 75 miliard korun.
„Nějaký masivní prodej nechystáme. Jsme ale dohodnuti na prodeji s některými obcemi, které dnes kvůli blokačnímu paragrafu třeba nemohly postavit školku,“ říká Pintíř. Církev podle něj počítá s tím, že na zemědělské půdě ponechá nájemce, lesy bude zřejmě spravovat sama.
Vikář zároveň odmítá, že by musel dnes a denně čelit spekulantům a podvodníkům, kteří se budou snažit zneužít církevní důvěřivosti. „Naopak se nám hlásí někteří věřící, kteří zcela nezištně přicházejí s vlastními podněty a návrhy, jak spravovat půdu tak, aby přinášela zisk, ale přitom se neničila,“ tvrdí Pintíř. Svou pomoc podle něj nabízí i zahraniční církve, třeba ze Slovenska, Bavorska a Rakouska, kde je církevní hospodaření běžnou součástí ekonomiky. „Všechny návrhy ale posoudíme tehdy, až budeme opravdu vědět, co všechno nám bude vráceno,“ říká Pintíř.
Do horké fáze restitucí včera vstoupily i další české diecéze a církevní řády. „První žádosti o restituce začneme posílat tento týden,“ potvrdil LN mluvčí Arcibiskupství pražského Aleš Pištora.
Církevní organizace zatím požádaly jen o naprosté minimum majetku, v březnu to bylo celkem 66 výzev o celkem 3676 pozemků a 12 staveb. „Stát ale dosud žádnou nemovitost nevydal,“ řekl ministr zemědělství Petr Bendl.
Podle dřívějších odhadů pozemkového úřadu by stát mohl církvím vrátit až 30 000 hektarů zemědělské půdy a 142 000 hektarů lesních pozemků, což představuje asi 11 % lesů, na kterých dnes hospodaří státní podnik Lesy ČR. Za nemovitosti, které stát už nemůže vydat, by měla církvi a jejím řádům náležet finanční kompenzace 59 miliard korun, splatná během 30 let.
Ústavní soud by měl v řádu měsíců projednávat i tři návrhy na zrušení zákona o církevních restitucích, které podali někteří poslanci Věcí veřejných, ČSSD a KSČM.
Další aktuality:
Prohlášení předsedy SMS ČR a gen. sekretáře ČBK k restitucím (18.1.2016 | )