Diecézní koordinátor pro synodu P. ThLic. Petr Šikula přibližuje atmosféru diecézního synodálního setkání, které se uskutečnilo v listopadu v Brně.
V období od publikování diecézní a národní syntézy mnohé farní synodní skupinky pokračovaly v setkání a snažily se farní, diecézní a národní výstupy vztáhnout k farní realitě, hledat řešení a provádět změny k lepšímu. Protože papež František vyzvihl synodalitu jako způsob života církve do budoucna, patří k takové aktivitě i další setkávání, vytváření kontaktů, vzájemná komunikace, inspirace a povzbuzení. V návaznosti na první diecézní setkání, které se uskutečnilo v brněnské katedrále sv. Petra a Pavla 7. května tohoto roku, jsme se 19. listopadu setkali podruhé, tentokrát na půdě Biskupského gymnázia v Brně. Cílem bylo společně reflektovat výstupy z diecézní i národní úrovně a pobavit se o tom, jak obsah výstupů konstruktivně uchopit, inspirovat se nápady z dobré praxe a navzájem se povzbudit v dalším společném hledání.
Na naše pozvání odpovědělo a přijelo 120 účastníků, mnozí byli moderátoři farních skupinek, další se do celého procesu po celou dobu aktivně a se zájmem zapojovali a byli hybnou silou synodního setkávání. Začínali jsme v 10 hodin dopoledne a setkání skončilo v 16 hodin. Ale mnozí ještě desítky minut zůstávali na místě a dál debatovali. Ukázalo se, že propojování, vzájemný kontakt, ochota naslouchat, učit se a uskutečňovat sen o církvi ve 21. století je naléhavou potřebou mnohých.
Účastníci měli mimo jiné odpovídat, jak si dál představují synodalitu v naší diecézi. V odpovědích se objevila často přání se takto setkávat vícekrát do roka. A častěji, třeba každých pět let, spustit synodální dotazování v diecézi, zapojit více kněží a mládeže, systematicky pracovat a postupně se utkávat s výzvami, které diecézní a národní syntéza obsahují. Často se volalo po výcviku v dobré komunikaci a osobnostním rozvoji, stejně jako po revizi výuky náboženství. Lidé touží také po otevřenějším komunikačním stylu i vzhledem ke kněžím, biskupovi, diecézi. A nemálo podnětů se týkalo povzbuzení k intenzivnějšímu hledání cest k lidem se specifickou potřebou: doprovázení mladých, citlivá podpora LGBT osob apod. Důvodů setkávat se dál máme tedy víc než dost.
„Víc hlav víc ví,“ je známá zkušenost, kterou si lidstvo nese od nepaměti. V katolické církvi nejsou nositeli veškerého poznání kněží a biskupové spolu s papežem, ale celý Boží lid, který žije pod vlivem Ducha Svatého darovaného ve křtu. Nehledě na to, že Duch Svatý působí i mimo církev a že i tyto „vnější“ podněty mohou být velmi přínosné. Takže je dobré, když je k Božímu sdělení nastražené každé ucho. A Pán si sám zvolí, zda nám do něj něco pošeptá, nebo nás za ně vytahá.
Výstupy z pracovních skupinek ZDE
Fotogalerie ze setkání ZDE
