V sobotu 7. května 2022 při pontifikální bohoslužbě, které předsedal diecézní biskup Vojtěch Cikrle, vyvrcholila diecézní fáze synody. Po mši byli přítomní kněží, farní koordinátoři a vedoucí synodálních skupin z farností. seznámeni s průběhem a výsledky diecézní fáze.
"Do synodální cesty se v naší diecézi zapojily tisíce věřících z 260 farností. Více než polovina společenství byla iniciována právě tímto procesem a celkem bylo zasláno 562 synodálních výstupů," uvedl hlavní koordinátor, biskup Pavel Konzbul. " Vzhledem k tomu, že dnešní doba je charakterizována nárůstem procesu osamělosti, tak není velkým překvapením, že téměř 40% skupin řešilo témata se vztahovou rovinou. Společná je touha po hlubším prožívání spirituality, abychom liturgii neslavili vedle sebe, ale spolu."
Biskup Konzbul dále informoval, že "důležitým tématem se ukazuje otevřenost církve a schopnost přijímat druhé. Téměř 16% skupin mluvilo o pocitu, že vytváříme uzavřenou bublinu a že si vzájemně nenasloucháme. Současně ale zaznívaly názory, že jde o proces, ve kterém se můžeme mnohému naučit. Asi v 15% skupin zaznívá volání po větší spoluzodpovědnosti a spoluúčasti na chodu farností. Laici nechtějí být pouze pasivními příjemci toho, co se ve farním společenství děje. Ve skupinách, kde byl přítomen kněz, se více řešila problematika předávání víry. Skupinky tvořené převážně pracujícími lidmi častěji řešily aktivní zapojení ve farnosti.
Společným rysem většiny výstupů je vyjádření touhy po autentickém a vřelém společenství, které dokáže přijímat druhé bez předsudků a to včetně těch, kteří jsou na okraji svátostného života. Společná je také touha po tom, aby prožívání bohoslužeb dostalo osobnější a hlubší rozměr. Pokud jde o řízení církve, tak jasně zaznívá touha laiků přijmout spoluzodpovědnost, především formou transparentních pastoračních a ekonomických rad farností, které nemají být pouze „komparzem“ pro rozhodnutí faráře.
Výstupy ze synodálních skupin spojuje přesvědčení, že „Jaká bude naše farnost, taková bude celá církev.“ To v praxi znamená nutnost nejen v duchu synodality žít společenství, ale také systematickým a oslovujícím vzděláváním předávat víru, zachovat její základy, současně ale nelpět na formě, pokud je překážkou k pochopení evangelijního poselství pro člověka dnešní doby."
