Letošní jubilea světců spjatých s brněnskou diecézí - sv. Jan Sarkandera, sv. Klement Maria Hofbauera a sv. Zdislavy připomíná výstava Diecézního muzea v Brně s názvem „Víra, naděje, láska“. V kryptě katedrály sv. Petra a Pavla bude přístupná od 26. června do 4. října 2020.
V letošním roce si připomínáme významná výročí tří světců spjatých s brněnskou diecézí. Pro letní sezónu 2020 proto Diecézní muzeum v prostorách krypty brněnské katedrály připravilo výstavu Víra, Naděje, Láska, věnovanou sv. Janu Sarkanderovi, sv. Klementu Maria Hofbauerovi a sv. Zdislavě.
"Slovo Víra v názvu výstavy symbolizuje sv. Jana Sarkandera, který pro svoji víru položil život. Naděje je v pojetí výstavy symbolem sv. Klementa Maria Hofbauera, jenž se stal pro Varšavu i Vídeň ve složité době plamenem, který ukazuje cestu. Láska pak připomíná patronku rodin sv. Zdislavu, " vysvětluje ředitel Diecézního muzea v Brně Martin Motyčka.
V tomto roce je tomu 800 let, co se v Křižanově narodila sv. Zdislava (cca 1220‒1252). Její otec Přibyslav z Křižanova spravoval brněnský hrad a od roku 1238 byl purkrabím na hradě Veveří. Zdislava se okolo roku 1238 vdala za Havla z Lemberka a stala se příkladnou manželkou a matkou. Se souhlasem svého manžela vstoupila do třetího řádu sv. Dominika. Budovala kláštery a starala se o chudé.
Letos si připomínáme také 400 let od mučednické smrti kněze spjatého s působením na území brněnské diecéze sv. Jana Sarkandera (1576‒1620), který byl v roce 1609 v Brně v kostele u jezuitů vysvěcen na jáhna. V témže roce přijal kněžské svěcení v kapitulním chrámu sv. Petra a Pavla na Petrově. Od roku 1615 byl ustanoven farářem v Boskovicích. Jelikož se nechtěl zpronevěřit pravdě a již jako holešovský farář vyzradit zpovědní tajemství, byl v Olomouci umučen. Sarkander byl spolu se sv. Zdislavou svatořečen při návštěvě papeže sv. Jana Pavla II. v Olomouci 21. května 1995.
Třetím jubilujícím světcem je sv. Klement Maria Hofbauer CSsR (1751‒1820), který pocházel z Tasovic u Znojma. Vstoupil do kongregace redemptoristů a působil ve Varšavě i ve Vídni. Zakládal nové řeholní domy, věnoval se charitativní práci a neustále působil v pastoraci prostého lidu, studentů i intelektuálů. Na Vídeňském kongresu v roce 1815 také významně zasáhl do směřování církve v rakousko-uherské monarchii. Zemřel ve Vídni před 200 lety. Bývá nazýván apoštolem Varšavy a Vídně.
Brněnská výstava reflektuje život a duchovní odkaz těchto mimořádných osobností a představuje umělecká díla z období 17. ‒ 20. století jako výraz úcty a obdivu k jejich svatému životu. Návštěvníci expozice mohou mimo jiné zhlédnout jednu z nejstarších soch sv. Jana Sarkandera z Vranova nad Dyjí datovanou do období kolem roku 1700, tedy ještě dlouho před jeho beatifikací v roce 1860. Svatý Jan je zde netradičně zobrazen v okamžiku mučení na skřipci. Farnost Boskovice zapůjčila původní Sarkanderovu kasuli se vzácnou gotickou výšivkou. Dalším unikátním exponátem, který ukazuje zobrazení tohoto světce, je návrh kanonizačního obrazu od Milivoje Husáka. Svatého Klementa Maria Hofbauera na výstavě především připomíná historizující malba od pražského akademického malíře Zikmunda Rudla z farnosti Vnorovy z roku 1909, kdy proběhla světcova kanonizace, či dřevěná socha z Prosiměřic z konce 19. století s německým invokačním textem. Svatou Zdislavu představuje například obraz Milivoje Husáka, který je návrhem pro oltářní obraz kostela sv. Zdislavy v Lavičkách, stejně jako obraz ze Znojma od akademické malířky Sabiny Kratochvílové.
Návštěvníci výstavy se na dvanácti textových panelech seznámí nejen se životy sv. Zdislavy, sv. Jana Sarkandera a sv. Klementa Maria Hofbauera, ale ve zkratce též s osudy ostatních světců, kteří zanechali svoji stopu v naší diecézi. Věřící dostanou také prostor ke ztišení před relikviemi všech tří jubilujících světců.
Výstava Víra, Naděje, Láska je v kryptě brněnské katedrály sv. Petra a Pavla otevřena denně mimo pondělí od 26. června do 4. října 2020 v časech 10-17 hodin, ve čtvrtek pouze do 16.15 hodin.
Realizaci expozice finančně podpořilo statutární město Brno v rámci projektu Kultura v areálu Petrova 2020.
