Za koptské pravoslavné bratry v Egyptě, kteří se stali obětí dvou atentátů – modleme se, kéž Pán přijme duše zemřelých, je oporou raněným, příbuzným a celé komunitě, a obrátí srdce násilníků
Blízkost a modlitba. Papež František při nedělní modlitbě Anděl Páně (31.12.2017) připomněl Egypt, zvláště vzpomněl na koptské pravoslavné křesťany, které nazval bratry. V pátek 29. prosince 2017 se stali cílem dvou atentátů. Křesťané na dvou místech v kostele a v obchodě na periferii Káhiry byli zasaženi střelbou komanda, které se hlásí k terorismu. V loňském roce padlo za oběť atentátníků více než sto koptských křesťanů. Egyptský prezident Abdel Fatah al-Sisi útoky odsoudil a hlavní imán Ahmed El-Tayyeb vyslovil nad atentátníky kletbu.
„Radost vánoc je větší než jakékoli násilí!“ Takto komentoval koptský patriarcha Tawadros dva útoky džihádistů. „Boj proti terorismu je možný jen dialogem za předpokladu, že budou izolováni ti, kteří se usilují zakrýt své hrůzné činy pomýlenými náboženskými myšlenkami“, pokračoval dále. Můžeme se mnoho učit od koptských křesťanů, co to znamená být připraven k mučednictví. Ochotou položit i život pro Krista dávají křesťané nejživější znamení světu o podstatě své víry, když i v tak tíživé chvíli rozliší, jak odpovídat na zlobu těch, jež jsou zatemněni zlobou. A nepřehlížejí ani ty, kteří přesto, že jsou věřícími muslimy, chtějí uchovat lásku mezi různými skupinami věřících. Nezapomínejme, že největší počet obětí džihádistů jsou muslimové. Ale nezapomínejme ani na ty, kteří se vrátili z odporných hybridních válek a nemohou se zbavit děsu, který v sobě nosí. I terorista jednou zestárne a bude stát před božím soudem. Kdo má v sobě účast na Božím životě přivádí mrtvé na těle i na duchu k jedinému prameni nového života. Modlíme se za sebe, aby trýznivá touha po překonání zla v nás nikdy nebyla umlčena lhostejností. Projevem nového života je i praktická služba postiženým. Kdo těm pomýleným mladíkům je vůbec schopen účinně pomoci? Jen ten, pro koho je nový život v Kristu projevem toho, že tam, kde se rozmohl hřích, v míře neskonale větší se rozhostila milost. (Řím 5,20)
