Ve čtvrtek 23. března 2017 jsme se v kapli Povýšení svatého Kříže v Kroměříži rozloučili Karolínou Stehlíkovou. Snad pro svůj malý vzrůst nebyla oslovována jinak než jako „Karolínka“. Ačkoli nikdy nesložila slavné řeholní sliby, byla od roku 1996 součástí komunity sester v Arcibiskupském kněžském semináři v Olomouci.
Sestra Karolínka se narodila 19. března 1928 v české vesnici Gerník v rumunském Banátu. Zde prožívala celý svůj život až do roku 1995, kdy vesnici navštívily čtyři sestry sv. Kříže, jejichž příkladem se nechala oslovit a všeho zanechavši vydala se do České republiky, aby mohla v řeholním společenství sloužit Pánu a lidem kolem sebe. Přes svůj důchodový věk byla platným členem komunity, také mnozí bohoslovci na ni vzpomínají jako na tu, která jim ráda a ochotně zašila kleriku či košili. Novokněz brněnské diecéze Tomáš Žižkovský na ni vzpomíná: „Stala se takovou maminkou, nebo spíše babičkou semináře. Byla to vždy radost potkat jí na chodbě, když se sunula v tom svém kroji; když jsem ji uviděl na chodbě, měl jsem povzbuzení do celého dne, velmi nás povzbuzovaly její modlitby.“
Jak připomněl otec rektor Antonín Štefek, hlavní celebrant pohřební mše, ve svém kázání - hlavními rysy života sestry „malé postavou, ale velké duchem“ byly zbožnost, skromnost a obětavost. Život sestry Karolínky je pro nás hodný následování, „její misijní rozměr života a odhodlání opustit starý způsob života, odejít ze své rodné země a jít za voláním hlasu svého srdce v pokročilém věku, je pro nás výzvou.“
Za bohoslovce a studenty Teologického konviktu Jan Slepička
