Ve čtvrtek 3. června 2016 při bohoslužbě na ukončení školního roku pro studenty Biskupského gymnázia v Brně, největší církevní škola v brněnské diecézi, pronesl nový pomocný brněnský biskup Pavel Konzbul v katedrále sv. Petra a Pavla svou první biskupskou homilli.
Právě na Biskupském gymnáziu působil Mons. Pavel Konzbul v letech 2005 až 2013 jako spirituál. V zaplněné katedrále na Petrově přítomným pedagogům a studentům řekl:
Milí studenti a učitelé BiGy,
před patnácti lety byl dnešní den 30. červen stanoven jako Den ozbrojených sil České republiky. To nás asi moc nezajímá, zvláště, když nyní všichni stojíme na prahu prázdnin. Já ale myslím, že to bez souvislostí není. S příchodem prázdnin se totiž mění náš životní rytmus. Zatímco dosud někteří vnímali školou jako elektřinu – tedy chodili do ní s odporem, na známky čekali s napětím a vedení se dotknout nemohli, tak nyní bude vše jinak. Skutečný boj teprve nastává, boj s volným časem. V Bibli se ku příkladu slovo boj či bojovat objevuje více než stokrát. Vystoupit ze zaběhnutého rytmu v sobě často nese prvek překvapení a tím i riziko nepřipravenosti. Tak jako ze školního rytmu vyskočíme my, mohou vyskočit jako čertík z krabičky i nová pokušení. To určitě není důvod k panice, ale naopak. Jak říkával spisovatel Jack London: „Do boje jdi vesele, neboť mrtví, kteří se nesmějí, jsou oškliví.“ Nyní ale z vážnějšího soudku.
V dnešním prvním čtení z Pavlova listu křesťanům do Efesu jsme slyšeli: „Stůjte opásáni pravdou, oblečeni pancířem spravedlnosti, obuti připraveností dobré zprávy o pokoji a při všem noste štít víry.“ Myslím, že to je pěkné prázdninové programové prohlášení. Začíná to tím, že máme stát, tedy zastavit se. Známý ekonom Tomáš Sedláček má pro nás v jednom z posledních čísel Newsweeku dobrou zprávu, kdy tvrdí, že práci za nás brzy převezmou roboti a my si místo peněz budeme posílat lajky a konečně si odpočineme. Než tomu ale tak bude, musíme se spokojit s klasikou bez robotů a s minimem lajků, o to víc ale máme šanci a udělat si čas na sebe, na své blízké a na Boha, a to není až tak málo. A právě prázdniny k tomu vytváří ideální prostor.
Ve čtení se hovoří také o pravdě a spravedlnosti. Pravda má jednu velkou výhodu, když jí člověk říká, tak si nemusí pamatovat co řekl. Britský hudebník John Lenon prohlásil: „Hledáš-li pravdu, nedívej se dál, než k svému srdci.“ Pro nás křesťany má pravda ještě hlubší význam, než jen naše srdce. Ježíš totiž sám o sobě říká v Janově evangeliu, že je cesta, pravda a život. Kdo je tedy v pravdě, je v něm. A to už nejde jen o nějakou filozofii z hodin ZSV. Pak tu máme spravedlnost. Andělský učitel sv. Tomáš Akvinský napsal, že spravedlnost bez milosrdenství je krutá. My všichni jsme do naší katedrály vstoupili branou milosrdenství. To je důvod k vděčnosti. Poděkovat Bohu i druhým za uplynulý školní rok. Současně je to i podnět stát se milosrdnými. Hodnota našich prázdnin se totiž bude odvíjet právě od našeho milosrdenství k těm, které potkáme, podobně jako hodnota jedněch houslí.
Při dražbě vyvolávač zvedl housle. Byly poškozené a oprýskané, struny jen tak visely. „Dámy a pánové, kolik nabídnete?“ Začněme na sto Eurech. Nikdo ale nepřihazuje. Od zadní stěny místnosti přišel najednou šedovlasý muž a uchopil smyčec. Kapesníkem z houslí setřel prach a zahrál úžasně čistou melodii. Když hudba dozněla, vyvolávač se znovu zeptal. Kdo dá víc. A cena se vzápětí vyšplhala na tři tisíce Euro. Co změnilo hodnotu houslí? Dotek mistra. Já Vám přeji, abyste s Boží pomocí vdechli hodnotu nadcházejícím prázdninám, jako skuteční mistři.
Foto: V. Sláma
