Dne 17. února 2015 oslaví kulaté životní jubileum P. PhDr. Karel Cikrle, který v současné době působí v Římskokatolické farnosti Brno - Lesná. Malé ohlédnutí za jeho bohatou kněžskou i tvůrčí činností zpracoval předseda jednoty Musica sacra PhDr. Willi Türk (v příloze).
Na řadě míst je P. Karel Cikrle zmiňován také v publikaci Brněnská diecéze - historie a vzpomínky. Připomeňme si text " O kamarádovi z mladých let", kterým přispěl Pavel Novotný z Vranova u Brna:
"Rád bych připojil několik vzpomínek na mého kamaráda z mladých let, Karla Cikrleho. Nechci vzpomínat na obtíže, které ho provázely na cestě ke kněžství (služba u PTP, práce v Mosilaně a v bosonožské cihelně), kdy „stihl“ ještě dosáhnout titulu PhDr. a uspořádat velmi oblíbený zpěvníček Hlaholík. Spíše bych se zmínil o jeho činnosti duchovního. Z jeho působení na různých místech vzpomínám zejména na Břeclav a Rouchovany. Po válce byla v Břeclavi (obdobně jako v Hustopečích) neobvyklá situace – velké město - a nemělo svůj kostel (ten byl za války zničen, v případě Hustopečí poškozen a následně „odstřelen“). V době Pražského jara začal Karel Cikrle coby břeclavský kaplan, připravovat potřebné doklady a dokumentaci pro stavbu nového břeclavského kostela. V té době byly mše svaté slouženy buď v malé kapli u nádraží nebo v tzv. provizoriu, v dřevěné nízké stavbě umístěné v blízkosti cukrovaru, která měla tenké stěny a v zimě ani v létě, tam nebylo přijatelné klima. Podle tehdejšího zastavovacího planu bylo určeno místo pro stavbu kostela v blízkosti mostu přes Dyji, ve směru na Brno. P. Karel připravil podklady pro výběrové řízení na projektanta, tuším, že byl i vybrán vhodný návrh, realizace se však neuskutečnila. A přesto, nebo snad právě proto, se musel P. Karel z Břeclavi „stěhovat“.
Dalším jeho působištěm byly Rouchovany, městečko v oblasti poněkud odlišné, než Jižní Morava. Přesto si za krátkou dobu i zde získal velmi dobrou pověst a dokonce i jakýsi druh uznání od tehdejších představitelů obce. Byla započata úprava prostoru okolo kostela a v kostele se zavádělo teplovzdušné vytápění. Během těchto prací se objevily i zajímavé nálezy historického charakteru z dávno minulých dob, které byly vhodně zviditelněny, takže celý prostor kostela po opravě působil velmi pěkně. I když se opět jednalo o fyzicky náročnou práci chodilo na brigády hodně lidí. Tolik, že hrozil menší konflikt s představiteli obce, protože na obecní „Akce Z“ jich nechodilo zdaleka tolik lidí, jako „na kostel“. P.Karel to vyřešil přímo státnicky a diplomaticky – po dohodě jak s brigádníky, tak s představiteli obce, celá „kostelní parta“ přišla na Akci Z a udělali práce za několik „obecních“ brigád. Tato skutečnost úplně změnilo celou situaci ve vztazích fary a národního výboru, že ještě současný starosta Rouchovan rád vzpomíná na chvíle, kdy u nich Karel Cikrle působil."
