V rámci majetkového narovnání mezi církvemi a státem brněnské biskupství (zastupující na základě plných mocí další církevní právnické osoby na území diecéze) předpokládá do konce zákonné lhůty podání cca 750 výzev týkajících se movitého a nemovitého majetku.
Mezi nemovitým majetkem má významné postavení poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, o který biskupství požádalo dne 27. června 2013 (více http://www.biskupstvi.cz/jak-dale-vyzva-o-vydani-zelene-hory), mezi movitým majetkem dominuje Madona z Veveří, obraz autorsky připisovaný Mistru Vyšebrodského oltáře z druhé poloviny 14. století. Originál tohoto obrazu byl až do roku 1938 umístěn v kostelíku na Veveří. Tento kostelík plnil ve středověku funkci farního kostela pro osadu u hradu Veveří, ale také pro ostatní osady v okolí. Dnes se farní kostel nachází ve Veverské Bítýšce, ale až do dnešních dnů je kaple na Veveří pojítkem a duchovním centrem jednotlivých obcí v okolí.
Vznik kaple U Matky Boží známé také jako kostelík Nanebevzetí Panny Marie se předpokládá v dobách okolo roku 1200, kdy v bezprostředním okolí stával zeměpanský dvorec a okolo kaple se rozkládala také středověká vesnice. Okolní osada utrpěla za husitských válek velké škody a následně zanikla.
(Více o historii kaple:http://www.nasefarnosti.cz)
Dne 20. prosince 2013 předala Římskokatolická farnost Veverská Bítýška výzvu Národní galerii v Praze k vydání obrazu Madony z Veveří, který je v současné době jedním ze stěžejních exponátů expozice středověkého umění v Klášteře sv. Anežky České.
Římskokatolická farnost Veverská Bítýškase opakovaně snažila vyřešit tuto záležitost smírně s tím, že nemáme v úmyslu zpochybnit umístění obrazu v rámci expozic Národní galerie v Praze, pouze nám jde o vyjasnění vlastnických vztahů.
Pro úplnost lze uvést, že z listinných důkazů ze třicátých let dvacátého století (např. stanovisko Moravskoslezské finanční prokuratury z 20.února 1933 a z 1. dubna 1933) opakovaně vyplývá deklarace nespornosti vlastnického práva pro farnost Veverská Bítýška. A naopak - ani přes opakovanou výzvu nebyl schopen stát, resp. Národní galerie v Praze, prokázat nabytí vlastnického práva lege artis.
Zachoval se dopis ze dne 20. února 1933, v němž Biskupská konzistoř Brněnská píše Moravskoslezské finanční prokuratuře v Brně, že v Lidových listech č. 40 z roku 1933 ze dne 17.2.1933 bylo zveřejněno, že „obraz jest majetkem ředitelství státních lesů a statků.“ Proti tomu se biskupská konzistoř odvolává, protože „nesporným vlastníkem tohoto obrazu i celého vnitřního inventáře této kaple je římskokatolický farní chrám ve Veverské Bítýšce“ a konzistoř prokuraturu žádá o uznání vlastnických práv farního chrámu. „Obraz je integrální součástí hlavního oltáře (…) Celý inventář je od pradávna zapsán v seznamech kostelních inventářů“. Následným dopisem z 2. března 1933 Správa státních lesů statků v Rosicích adresuje Moravskoslezské finanční prokuratuře v Brně dopis, v němž se potvrzuje, že velkostatek skutečně nikdy nevedl seznam inventárních věcí nacházejících se v kapli Matky Boží, nýbrž že inventář byl vždy veden farním úřadem ve Veverské Bítýšce.
Na podzim roku 1936 byl tento obraz vystaven na výstavě moravského gotického malířství a sochařství v zemském muzeu v Brně. Poté byl předán Státní sbírce starého umění k restaurování, a v souvislosti s následujícími politickými událostmi se ocitl v držení ředitelství státních lesů a statků Rosice, ministerstva zemědělství a lesního hospodářství a posléze v roce 1958 byl předán Národní galerii v Praze, kde je dosud.
Závěrem je nutné zdůraznit, že obraz Madony z Veveří není pouze významnou uměleckou památkou, ale pro věřící je především významným symbolem víry, symbolem, k němuž se desítky generací věřících nejen z Brněnska za uplynulá staletí modlily a obracely s důvěrou o pomoc a útěchu.
