Současně s výstavbou kostela na Vranově u Brna byla pro rod zakladatele zřízena krypta; do nynější empírové podoby byla nákladně upravena na začátku 19.stol. Je zde dosud pohřbeno na 50 členů liechtensteinského rodu, jako poslední zde spočinula princezna Marie Benedikta v lednu 1992, která chtěla být pochována po boku svého otce pohřbeného v roce 1938.
Je to světový unikát, kdy členové panujícího rodu cizího státu byli pohřbíváni mimo výsostné území své země, v tomto případě Liechtensteinského knížectví (Fürstentum Liechtenstein).
Nynější farní a poutní kostel na Vranově u Brna byl vybudován spolu s klášterní kvadraturou v letech 1617-1633 tehdejším majitelem panství knížetem Maxmiliánem z Liechtensteina podle plánů jezuity Jana Maria a brněnského stavitele Ondřeje Erny. Je postaven v raně barokním slohu s jedinou vnitřní prostorou. Kostelní klenba má bohatou freskovou výzdobu od malíře Jana Jiřího Etgense.
