První brněnský biskup českého původu se narodil 26. ledna 1841 v Hrachovci u Valašského Meziříčí. Po studiích v Olomouci byl v roce 1863 vysvěcen na kněze a po ročním působení v duchovní správě vyučoval na bohoslovecké fakultě v Olomouci, kde r. 1869 promoval a následujícího roku se stal děkanem fakulty. Po třech letech byl povolán k výuce Nového zákona na pražské fakultě a r. 1880 se stal rektorem pražského semináře.
Po jmenování a papežském potvrzení Lvem XIII. byl 15. srpna 1882 v Olomouci konsekrován na biskupa. Prvním úkolem, kterého se jako brněnský biskup ujal, bylo poznání diecéze v níž nikdy předtím nepůsobil - všechny farnosti diecéze dvakrát zvizitoval. Během své služby posvětil 39 nových kostelů, svátost biřmování udělil 365.000 biřmovanců a vysvětil 538 kněží brněnské diecéze. Byl spoluzakladatelem diecézní Kongregace Milosrdných sester sv. Františka, které usadil v Sirotčí (dnes Grohově) ulici v Brně. Roku 1894 svolal do Brna první sjezd českých katolíků a roku 1903 druhý. Téhož roku posvětil novou budovu alumnátu na Antonínské ulici. Na jeho náklad byla zbudována domácí kaple v biskupské rezidenci a z jeho rozhodnutí byla zahájena obnova katedrály sv. Petra a Pavla, když nechal položit základy k dvěma novogotickým věžím, tvořícím dnes z katedrály dominantu Brna.
13. 5. 1904 byl papežem Piem X. jmenován arcibiskupem olomouckým a 27. 11. 1911 kardinálem.
Zemřel 25.listopadu 1915 v Olomouci a byl pochován v tamní katedrále.
Znak: V prvním a čtvrtém poli znaku jsou symboly patronů katedrály sv. Petra a Pavla, ve druhém a třetím poli znak vycházející z otcova povolání mlynáře.
Štít je čtvrcený. V prvním a čtvrtém modrém poli je překřížen kosmý zlatý klíč a šikmý stříbrný dolů obrácený meč se zlatým jílcem a záštitou. Ve druhém a třetím stříbrném poli je modré lopatkové kolo. Nad štítem uprostřed je mitra provázená vpravo procesním křížem a vlevo dovnitř točenou berlou. Vše je převýšeno zeleným biskupským kloboukem.
(Jako olomoucký arcibiskup později používal jiný znak.)