Profesor František X. Halas se narodil 18. října 1937 v Praze v rodině významného básníka Františka Halase. V roce 1952 byl s velikými potížemi (komunistickým režimem hodnocen jako syn dekadentního básníka, jenž se odcizil svému proletářskému původu) přijat ke studiu na gymnáziu. Po maturitě v roce 1955 se zapsal se na filozoficko-historickou fakultu Karlovy univerzity v Praze, obor historie, kterou absolvoval v roce 1960.
Halasovu odbornou dráhu můžeme lze do čtyř časových úseků, které se v podstatě kryjí se čtyřmi zaměstnáními, jimiž postupně prošel a jež z větší části též určovaly ráz jeho odborné, vědecké a později i pedagogické činnosti. V letech 1960 až 1967 působil v Pedagogickém muzeu Jana Amose Komenského v Praze ve funkci odborného asistenta. Od roku 1967 do roku 1990 byl zaměstnán v Kabinetu pro dějiny Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně (dnes opět Masarykova univerzita). Třetí období je spojeno s diplomatickou službou a konečně od akademického roku 1999/2000 působí na teologické fakultě v Olomouci.
V průběhu všech zaměstnání rozvíjel František X. Halas odbornou a vědeckou činnost (v rámci třetího se pochopitelně různě prolínala s činností úřední anebo tvořila její poněkud specifický doplněk), ale teprve při čtvrtém se k ní přidružila též pravidelná činnost pedagogická.
Halasovo působení v Pedagogickém muzeu Jana Amose Komenského v Praze bylo dvakrát přerušeno; poprvé kvůli prezenční vojenské službě a podruhé ročním stipendiem Českého literárního fondu k přípravě edice Díla Františka Halase.
V době působení v Kabinetu pro dějiny UJEP podal na podzim roku 1969 na Karlově univerzitě v Praze disertaci a 6. květnu 1970 byl prohlášen doktorem filozofie (PhDr.). Další kroky k získání vědecké hodnosti však zkomplikovala politická situace. Přestože složil všechny zkoušky kandidátského minima a dokončil disertaci, k její obhajobě připuštěn nebyl. Kandidaturu tedy získal až v roce 1993 obhájením disertace z roku 1976. Příčiny potíží s kandidaturou byly samozřejmě politického rázu a byly logickým důsledkem normalizace.
Práce v Kabinetu měla však i své pozitivní stránky. Situace na pracovišti ponechávala Halasovi dostatek času na studium. Vedle přípravy edic díla Františka Halase a různých překladů se mohl věnovat zejména přípravě české edice Jeruzalémské bible. Nejpodstatnější část výsledků jeho odborné a vědecké činnosti v údobí působení v Kabinetu přirozeně tvořila díla vzniklá v souvislosti s pracovní náplní této instituce. Byla to zejména publikace Soupis korespondence J. E. Purkyně, kterou roku 1987 vydalo nakladatelství Academia a která obdržela v témže roce cenu Českého literárního fondu.
V letním semestru roku 1989/90 mohl František X. Halas za změněných podmínek začít na filozofické fakultě Masarykovy univerzity konečně také přednášet. Již koncem roku 1989 nabídl novému vedení fakulty přednáškový kurs Křesťanství a jeho vztah k českým dějinám a kultuře, jenž byl zařazen mezi výběrové přednášky. Tento kurs byl nejnavštěvovanější z šesti výběrových kursů tehdy probíhajících.
Dne 9. září 1990 nastoupil stáž na Federálním ministerstvu zahraničních věcí v Praze a po nezbytné přípravě byl 30. listopadu 1990 vyslán do Říma, kde začal vykonávat funkci velvyslance České a Slovenské federativní republiky při Svatém Stolci. Během roku 1991 se stal postupně též velvyslancem při Svrchovaném maltském řádu a při Republice San Marino. Po rozdělení federace tyto funkce zastával až do dubna 1999 jako diplomatický zástupce České republiky. Prostor vymezený administrativními povinnostmi dával Halasovi jednak možnost využít svých znalostí z českých duchovních dějin pro plnění svěřeného úkolu a pak také možnost tyto znalosti dále rozšiřovat. Tato činnost mu umožnila shromáždit značné množství studijního materiálu, který pak po návratu do vlasti zpracoval zejména v rozsáhlé monografii Fenomén Vatikán.
Některé výsledky této činnosti měl možnost předložit odborné veřejnosti již v době svého působení v diplomatické funkci, ať ve formě vystoupení na různých kolokviích, sympoziích, jako individuální přednášky a nebo stati v odborných časopisech či ve sbornících. Často takto vystupoval na mezinárodním fóru, zejména v Itálii, ve Francii a v Německu. Tím mohl navázat i četné kontakty s odborníky a vědci různých národů.
Přes značnou vytíženost našel Halas čas i na pokračování v rozpracovaných úkolech, zejména přípravě české edice Jeruzalémské bible, na které začal pracovat už od roku 1980 v rámci širšího týmu spolupracovníků, ale zejména se svou manželkou.
Od akademického roku 1999/2000 František X. Halas nastoupil na Cyrilometodějskou teologickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci jako odborný asistent. Po habilitaci na filozofické fakultě UP byl 1. března 2000 ustanoven docentem a od 1. září 2006 po profesorském řízení a jmenován profesorem církevních dějin.
František X. Halas v dobách komunistické totality přes mnohé ústrky a nespravedlnosti se nikdy nepodbízel, nikdy neslevil ze svých křesťanských, humanitních a demokratických zásad a nikdy nezahořkl ani nezáviděl úspěch druhým. Jeho skromnost až plachost mu zůstala i v situacích, kdy stanul na vysokých stupních společenského žebříčku.
Kontakt pro další informace:
Mgr. Pavel Černuška, Ph.D.
proděkan CMTF UP
tel.: 585 637121
mob.: 739 249 026
e-mail: Pavel.Cernuska@upol.cz
