Výstava hovoří k návštěvníkům v dějinných souvislostech s důrazem na jednotlivé lidské osudy a přibližuje jednak hlavní rysy proticírkevního boje komunistického státu, mocenské nástroje i konkrétní metody užívané k likvidaci duchovního života společnosti, jednak způsoby, jak církev těmto tlakům čelila.
Připomíná nejen osudy významných osobností (např. brněnského biskupa Karla Skoupého), ale i méně známá fakta ze života jednotlivých kněží, řeholníků (připomeňme zde alespoň premonstráta Bohumila Bohuslava Němčanského, který působil jako pomocný duchovní v Brně-Židenicích), řádových sester a laiků (zde je třeba jmenovat zejména brněnského právníka Františka Valenu a básníka Jana Zahradníčka), kteří se stali terčem komunistické perzekuce a patří k jedněm z prvních novodobých „vězňů svědomí“. Expozice se zároveň dotýká dopadu rozkladných represivních metod Státní bezpečnosti na církevní komunity, mezi něž rovněž patřilo získávání tajných spolupracovníků z kněžských řad.
Ačkoli se tato etapa novověkých českých dějin týkala velkého množství lidí a zanechala mnoho morálních a materiálních škod, nebyla veřejností po roce 1990 ještě komplexnějším způsobem vyhodnocena a doceněna. Výstava tak mapuje bílá místa v našich novodobých dějinách, zveřejňuje dosud nepublikované dokumenty z českých archivů i soukromých sbírek a je využitelná i pro doplnění výuky dějepisu.
Foto: David Lorenc