Výstava v kryptě nabídne v centrální části Svatou rodinu a v osmi vitrinách skupiny do Betléma putujícího lidu zakomponovaných do krajinné scenérie. Desítky figurek ze soukromých sbírek jsou z dílny řezbářů z Třešti, vyhlášené oblasti tvůrců lidových betlémů.
Vernisáž výstava 7.12. od 16.00 hodin uvede ředitel Diecézního muzea Brno Karel Rechlík a realizátor výstavy Miroslav Krejčíř. V kulturní části vystoupí Jan Zaplatil (hudební doprovod) a Alena Meluzínová (recitace).
Výstava bude otevřena od 8.12.2007 do 2.2.2008 (od čtvrtka do soboty od 11.00 do 17.00 hodin, v neděli od 12.00 do 17.00 hodin).
Dne 26.12. a 29.12.2007 je od 14.00 hodin pro zájemce připravena komentovaná prohlídka betlémů v délce cca 45 minut. Zahájení v Diecézním muzeu (Petrov 1).
Výstava „Putování k Betlému“ je součástí projektu Diecézního muzea v Brně „Historické betlémy v centru Brna“, který chce široké veřejnosti představit betlémy osmi kostelů v centru jihomoravské metropole. Jedná se o katedrálu sv. Petra a Pavla, kostel sv. Jakuba, kostel sv. Tomáše, minoritský kostel sv. Janů, kostel sv. Maří Magdaleny, kostel sv. Michala, kapucínský kostel Nalezení sv. Kříže a jezuitský kostel Nanebevzetí Panny Marie. Pro tuto příležitost bude připravena brožura informující o historii jednotlivých betlémů, takže návštěvníci, kterých bývají ve vánočním období desítky tisíc, se s nimi mohou blíže seznámit.
Kromě výstavy v kryptě budou mít návštěvníci katedrály na Petrově cca od 22. prosince možnost shlédnout místní betlém umístěný v hlavní lodi chrámu, jehož autorem je Heřman Kotrba. Malý Ježíš bude do jesliček uložen při slavnostní bohoslužbě pro děti na Štědrý den 24.12. v 16.00 hodin.
Tvůrce petrovského betlému Heřman Kotrba začal s vyřezáváním v pohnutých dobách v roce 1950. V tomto roce byl brněnským biskupem Karel Skoupý a farářem zdejší farnosti P. Josef Navrkal, který tento počin všemožně podporoval jak finančně, tak neustálým povzbuzováním a velkým zájmem o nově vznikající dílo. Heřman Kotrba vyřezával svůj betlém s velkou chutí a dokončil ho v roce 1953. Betlém je vyřezán z několika monobloků lipového dřeva a od ostatních betlémů se odlišuje tím, že jeho figury nejsou vyřezány každá zvlášť, ale v několika skulpturách sdružených postav. Dokolorovány jsou vodovou temperou a poté přelakovány. Heřman Kotrba se nechal při tvorbě tohoto betlému inspirovat středověkými výjevy a reliéfy pozdně gotických oltářů jako je Stošův oltář v Krakově, Spišský na Slovensku, či Levočský oltář, na jehož rekonstrukci Heřman Kotrba také pracoval.
K historii betlémů obecně
Ve 4. stolení po Kristu přinesl papež Liberius do Říma pět prkének z Kristových jesliček a uložil je v chrámu, který podle nich dostal jméno Ad praesepe (U Jesliček) – dnes římská bazilika Santa Maria Maggiore. Nejstarší zobrazení Narození známe ze 3. století - na fresce v katakombách sv. Priscilly v Římě je vyobrazeno klanění Tří Králů. Později se objevují další postavy – pastýři, připomínající pastorální výjevy helénistických malířů.
V českém prostředí se s tématem Narození setkáváme od 12. století na nástěnných malbách (hradní kaple ve Znojmě) a v knižních iluminacích, např. v Kodexu vyšehradském. Roku 1223, po návratu z Betléma, připravil František z Assissi pro účastníky půlnoční mše v jeskyni u vsi Greccio jesle s živým oslem a volem, a tak založil tradici stavění jesliček.
Ze 14. století jsou známé gotické skříňkové (deskové) oltáře s námětem Narození Krista, u nás např. dílo Mistra vyšebrodského.
Od 15. století se tradice betlémů šíří z Itálie do celé Evropy. Od 16. století se betlémy objevují v soukromých domech šlechty. Vůbec první doložený betlém v českých zemích byl v roce1560 v jezuitském kostele v Praze. Tento řád se zasloužil o další šíření – ještě z 16. století máme zprávy o betlémech v dalších českých městech. Betlémy měly své místo v pastorační činnosti jezuitů jako emocionálně působivý prostředek. Jejich betlémy se proto držely biblického příběhu.
V barokní době kostelní betlémy procházely velkým rozvojem. Tvořily je figury v životní velikosti, ať už malované na dřevěných deskách anebo vyřezané ze dřeva. Marie Terezie roku 1751 zakázala stavění betlémů a předvádění vánočních her v kostelech a Josef II. vydal tento zákaz znovu, označil zvyk za dětinský a církve nedůstojný. Zákaz se týkal i soukromých domů. Tam se dal ovšem hůře kontrolovat, a tak se zvyk stavět jesličky přenesl do domácností.
Lidové betlemářství se pak rozvíjelo v průběhu 19. století a svého vrcholu dosáhlo počátkem 20. století. Dařilo se mu především v podhůřích a tam, kde byla soustředěna podomácká výroba. Figury se zmenšovaly a objevily se nové materiály pro jejich výrobu: papír, vosk, pálená hlína, těsto. Inspirací pro betlémskou krajinu se stávalo okolí bydliště tvůrců. Specifickým typem z této doby jsou skříňkové betlémy – figurky ve zdobené a prosklené skříňce. S přenosnými skříňkovými betlémy také někdy koledníci obcházeli domácnosti a hrávali před nimi vánoční hry.
Po druhé světové válce byla tradice přerušena ideologizací vánočního tématu po nástupu komunistické strany k moci. Přesto i v tomto období vznikaly v Brně betlémy, zvláště zásluhou sochaře Jaroslava Vaňka či v dílně bratří Kotrbů.
Zpracováno dle:
Jiřina Hánová, František Valena: Betlémy. České a moravské lidové betlémy a jejich tvůrci. Praha 2002.
Vladimír Vaclík: Lidové betlémy v Čechách a na Moravě. Praha 1988.
Vladimír Vaclík: Encyklopedie Betlémů. Ústí nad Orlicí 1999.
Zdena Lenderová: Historické betlémy z Čech, Moravy a Slezska. Katalog výstavy. Hradec Králové 2004.
Foto: Martina Odehnalová
