„Betlémské světlo není žádný magický symbol, který by mohl vyčarovat pokoj. Mnohem víc má lidem připomenout, že se pro mír musí nasadit, že jsme všichni vyzýváni ve svém okolí a ve svém životě pokoj vytvářet.
Tak, jako bude předáván tento malý plamének milionkrát od svíce ke svíci, z ruky do ruky, tak by měl také pokoj růst od člověka k člověku.
Tak, jako se světlo malého plaménku rozšiřuje jako znamení náklonnosti a lásky, tak se musí šířit také pokoj...
Naši rakouští přátelé nám přinesli malý plamen, který zažehli v Betlémě, aby nám řekli: Pravé tajemství Vánoc je vnitřní žár, který pochází od dítěte z Betléma... Ať zapálí naše srdce plamének Boží dobroty. Svou láskou nesme všichni světlo světu. Nedopusťme, aby tento zářivý plamen zhasl následkem ledových závanů naší doby. Věrně ho chraňme a učiňme z něj dar pro druhé.“
Akce šíření Betlémského světla poprvé proběhla v Rakousku před dvaceti lety - v roce 1986 -jako charitativní akce pro radost postiženým dětem.
Letos se ve Vídni sešli zástupci 23 zemí.
Do Betléma, místa narození Ježíše Krista, je pro Betlémské světlo každý rok vyslán chlapec nebo děvče (říká se jim Dítě Betlémského světla), kteří vykonali něco dobrého. Letos to byla Judith Pitzer, jedenáctiletá školačka z Riedu. S láskou pomáhá své postižené spolužačce Marii Kristině a usnadňuje jí život tam, kde je to v jejích silách. Na otázky odpovídá: „O tom není potřeba moc mluvit, je to pro mě samozřejmé, protože ona je moje nejlepší kamarádka..“
Marie Kristina o Juditě říká: „Judith je pro mne velkou oporou, pomáhá mi při chůzi a ve volném čase jsme spolu pořád.“
Judith - Dítě betlémského světla – přivezla plamének hned 14.12. Svatému otci do Vatikánu a včera, v sobotu, do Vídně – do katedrály sv. Štěpána, kde ho také osobně rozdávala.
Pro zajímavost: V roce 2005 byl Dítětem Betlémského světla Jürgen Lengdauer, který svému dvouletému bratranci zachránil život.
