„Většina z vás možná znala předchozí varhany z pravidelného nebo nahodilého poslechu. Jedním slovem dosluhovaly a octly se v poslední etapě své existence potvrzené jedním z největších odborníků na varhany v Jihomoravském kraji a zároveň předsedou organologické komise Univ. Prof. Jiřího Sehnala Csc. Cituji: „Podívejme se krátce na dějiny varhan ve Velké Bíteši. První dochovaná zpráva o varhanách ve Velké Bíteši pochází až z doby po třicetileté válce, ačkoliv je možné, že již před tím tu kostel měl nějaký positiv nebo regál. Roku 1655 požádala městská rada Velké Bíteše varhanáře Pavla Crucigera z Třebíče, aby jim do kostela postavil positiv, což byly malé varhany o 5 – 6 rejstřících bez pedálu. Cruciger však se pro nemoc omluvil a doporučil místo sebe Jiřího Lynara, rovněž z Třebíče. Je velmi pravděpodobné, že v 18. století byl Lynarův positiv nahrazen jednomanuálovými varhanami s pedálem od neznámého varhanáře, snad z Brna. Bohužel archivní doklady z té doby se nedochovaly. Z jednání s varhanářem Karlem Josefem Trnkou z Chrastu z roku 1836 víme, že jejich hlavní rejstřík Principál měřil jen čtyři stopy, což Bítešští považovali v té době za nedostatek.
Tyto varhany pak stály až do roku 1854, kdy byly nahrazeny novými od tehdy úspěšného varhanáře Františka Svítila z Nového Města na Moravě. Svítilovy varhany stály také ve Velkém Meziříčí, Tišnově, Domášově, Malhostovicích, Lelekovicích, Lipůvce, ve Žďárci a od roku 1862 dokonce u Sv. Jakuba v Brně. Velkobítešské varhany měly na dvou manuálech (klaviaturách) a pedálu celkem 18 rejstříků a stály 1 150 zlatých, což by dnes odpovídalo nejméně 1 300 000 Kč. Jejich skříň se naštěstí dochovala a je pro svou uměleckou hodnotu památkově chráněna.“
Po podrobném zvážení všech okolností, zvláště z hlediska spolehlivé hrací funkce, liturgického i koncertního využití varhan i finančních možností farnosti, doporučila diecézní organologická komise stavbu zcela nových varhan do stávající historicky památné skříně.
Jde o varhany o dvou manuálech a pedálu s celkovým počtem 19 rejstříků. V hlavním stroji (současná velká skříň) je 10 hlasů, v positivu (malá skříň v zábradlí) je 5 hlasů a v pedálu (za hlavním strojem) 4 hlasy. Varhany mají zásuvkové vzdušnice a mechanickou hrací trakturu. Varhany mají také patřičné spojky a moderní rozsahy manuálů i pedálů. Tlak vzduchu je nižší, což přispívá k ušlechtilosti jejich tónu.
Někoho snad překvapí, že nové varhany mají méně rejstříků než staré. Je však třeba si uvědomit, že kvalitu varhan nedělá jejich velikost, ale správná dispozice (sestava jednotlivých rejstříků, respektující akustické zákonitosti) a dobrá intonace (síla a zabarvení tónu jednotlivých rejstříků). Z hlediska síly je počet 19 znějících hlasů pro daný prostor plně vyhovující.
V květnu 2002 jsme obdrželi seznam navržených varhanářů, následně proběhlo výběrové řízení a příprava smlouvy. V dubnu 2003 stanovila organologická komise návrh dispozice varhan, který byl letos realizován.
Jistě vás zajímá, jak se v tak krátké době podařilo opatřit tolik finančních prostředků k zaplacení varhan -1 663 000 Kč. Z této částky na restaurování varhaní skříně (163 000 Kč/) přispěl KÚ 30 % a MÚ 20 %.
Prvním dobrým počinem s optimistickou vizí budoucích nových varhan byli manželé Kaplovi. V rámci pracovní návštěvy městského muzea u paní Smutné navštívili nedělní bohoslužbu a po seznámení se se stavem varhan, nabídli koncert, jehož výtěžek bude věnován na stavbu nových varhan. Tak vznikla první částka v prosinci 2001 v hodnotě téměř 8 000 Kč, v létě 2003 jsme přidali 148 075 Kč určených původně na novou fasádu fary. S ekonomickou a pastorační radou jsme se obrátili na širokou veřejnost, instituce, firmy, podnikatele, živnostníky. Každou třetí neděli v měsíci byla v kostele sbírka na tento účel. Veřejná sbírka po městě a přifařených obcích činila 229 501 Kč.
Po tři roky jsme také pořádali pravidelně koncerty, jejichž interpreti vystupovali zdarma. Kromě toho pravidelně přispívali jednotliví dárci osobně nebo prostřednictvím pokladny označené tímto účelem. Všechny dary od 50 Kč výše jsem zveřejňoval v ohláškách. Oslovili jsme dopisem rodáky žijící v ČR i v zahraničí, i čtenáře Katolického týdeníku. Nové varhany vedle věřících podporovali i mnozí lidé, kteří z Velké Bíteše nepocházejí, ale různými cestami se dozvěděli o naší sbírce. A někteří nemalou částkou přispěli. Za všechny uvedu jednu rodinu z Beskyd, u nichž jsme byli ubytování s mládeží na zimní rekreaci. Také děti mnohdy darovaly něco ze svých úspor nebo ministranti se zřekli nároku na odměnu za služby při pohřbech nebo svatbách, přispívali také studenti.
Touto cestou všem upřímně děkuji, všem, kteří jste pravidelně přispívali v rámci nedělních sbírek či osobně a nechtěli jste být jmenováni.Vaším postojem a štědrostí jsem byl nejednou povzbuzen. Jsme také vděční za dary z První brněnské strojírny, a dalších firem ve městě i v okolí. Stavba varhan probíhala v červenci a v srpnu letošního roku. Ubytování varhanářů bezplatně poskytl Jiří Rauš, kterému také touto cestou děkuji.
Stavbu nových varhan provedl mistr varhanář Bohumil Žloutek se synem Bohumilem ze Zásady u Jablonce nad Nisou. O jejich zručnosti svědčí řada krásných nástrojů v okolí například v Bystřici nad Perštejnem, Křoví, Křenovicích a ve starobylé bazilice kláštera Porta coeli v Předklášteří u Tišnova a na dalších 16 místech naší vlasti.
Varhany byly předány 29. srpna 2006, kolaudace proběhla v září. Všechny vás srdečně zvu na slavnostní požehnání i na některý z připravovaných koncertů.
Otec Bohumil Poláček
