Protože dílo bylo vytvořeno jako díkůvzdání po ukončení morové epidemie a stalo se trvalým symbolem ochrany Města Brna, obrátil se primátor Statutárního města Brna Richard Svoboda na brněnského biskupa Vojtěcha Cikrleho se žádostí, aby po dokončení rekonstrukce náměstí Svobody požehnal nově restaurovaný morový sloup se sochou Panny Marie.
Slavnostní akt proběhne v neděli 15. října. Biskup Cikrle bude v 8.00 hodin slavit děkovnou bohoslužbu v kostele sv. Jakuba v Brně, krátce po 8.30 vyjde z kostela liturgický průvod a v 8.45 hodin proběhne slavnostní žehnání na náměstí Svobody.
Známá brněnská historička Milena Flodrová poskytla o brněnském mariánském morovém sloupu následující informace:
„Patrně posledním impulsem k postavení brněnského Mariánského morového sloupu byla jedna z opět hrozících vln epidemie moru v roce 1677. Tentokrát však díky rychlým a účinným opatřením tehdejší městské rady nepropukla v síle tak katastrofické, jak tomu bylo např. v roce 1648, kdy při ní denně několik týdnů umíralo v Brně 15-20 lidí. Navíc měla jen krátké trvání a záhy proto odezněla.
Nicméně 28. září 1679 došlo v kostele sv. Jakuba v brně k slavnostnímu slibu měšťanů Brna postavit na Dolním trhu sloup ke cti Panny Marie (od roku 1645 považované za ochránkyni města Brna) a pěti svatých patronů – sv. Rosalie, sv. Šebestiána, sv. Rocha, sv. Františka Xaverského a sv. Karla Boromejského – uctívaných v době morového nebezpečí jako ochránci proti moru, s vírou, že i oni Brnu pomohou odvrátit další možné „morové rány“. které se od středověku neúprosně čas od času opakovaly. Okamžité dobrovolné finanční příspěvky veřejnosti pak přispěly městu Brnu k tomu, že došlo ihned i k přípravným a následně též prováděcím pracem. Místo bylo už předem vybráno na Dolním trhu. Nedlouho poté byl Mariánský sloup skutečně postaven (1680). Projekt zpracoval stavitel Jan Křtitel Erna.
Celý Mariánský morový sloup byl koncipován do podoby reliéfy ozdobeného čtyřbokého podstavce s grottou, tedy jakousi jeskyní, z něhož vyrůstá uprostřed sloup, na jehož vrcholu stojí madona s dítětem v náruči jakoby ozářená velkou paprsčitou gloriolou. V grottě odpočívá sv. Rosalie, rohy podstavce sloupu zdobí sochy čtyř svatých pomocníků proti moru, tři strany podstavce nesou i nápisy s chronogramem, celý sloup je chráněn nízkým balustrádovým zábradlím.
Tato raně barokní památka se stal ozdobou tržiště i pozdější náměstí a zpočátku se u ní každou sobotu v podvečer konaly krátké pobožnosti. (...)
Mariánský morový sloup se postupem času stal jakousi uznávanou dominantou celého náměstí. Na konci 19. století poblíž sloupu stávaly fiakry, ve 20. století pak taxíky a v době Protektorátu Čechy a Morava za zasněžených zim kolem něho vyrůstaly laicky, ale přitom umělecky ztvárňované sochy z pečlivě shrabovaného sněhu z celého náměstí. Dnes tvoří brněnský Mariánský sloup stále jakýsi záchytný bod v rozrůstající se ploše náměstí a vnímavým srdcím Brňanů vzkazuje: Ať už je to jakkoliv, zhoubné epidemie moru se od postavení Mariánského morového sloupu v roce 1680 Brnu vyhýbaly!“
