Zdeněk Pololáník vystudoval brněnskou konzervatoř ve varhanní třídě prof. Josefa Černockého a skladatele a hobojisty Františka Suchého. Poté v rodném městě absolvoval ještě skladbu na Janáčkově akademii múzických umění v Brně (1957-1961) u profesorů Viléma Petrželky a Theodora Schaefera.
Je autorem více než 700 hudebních děl, v nichž dominují skladby duchovní psané k praktickým liturgickým účelům i ke koncertnímu provedení (společně s biskupem Josefem Hrdličkou napsal také řadu písní v Kancionálu). Je rovněž autorem více než sto padesáti opusů či čtyř set padesáti děl scénické, televizní i filmové hudby (Lev s bílou hřívou, Člověk proti zkáze, Opera na vinici, Žert, Katapult, Synové a dcery Jakuba skláře apod.), a také baletů.. Po roce 1989 působil jako varhaník v brněnské katedrále sv. Petra a Pavla a založil na JAMU oddělení duchovní hudby.
Jeho skladby se stále hrají nejen v pětadvaceti zemích Evropy, ale i v Japonsku, Spojených státech amerických, Rusku, či na novém Zélandu.
V roce 2001 byl na Velehradě oceněn Řádem sv. Cyrila a Metoděje.
Zdeněk Pololáník žije a tvoří v Ostrovačicích u Brna, kde mu obec udělila Čestné občanství. Jeho syn Petr je dirigent a skladatel ve svobodném povolání, dcera Jana varhanní pedagožka s koncertní činností, manželka Jarmila emeritní profesorka gymnázia v oboru hudební výchovy a české literatury, která po dobu totality dobrovolně zůstala v domácnosti, aby umožnila dětem hudební vzdělání a manželovi svobodné povolání.
